Hospodine, laskavý Otče všech lidí,
myslíme na ty, které jsme sami nepoznali – na muže, ženy a děti, Romy a Sinti, kteří byli před osmdesáti lety deportováni na smrt z donucovací pracovny do Osvětimi – Březinky. Tehdy s nimi měl soucit jen málokdo. Věříme, že však ty ano. Dnes po nich zůstalo prázdné místo. Ale věříme, že ti, kteří zmizeli, krutě zavražděni, zůstávají blízko tvému srdci. A když si je dnes připomínáme, přibližujeme se tím jim, i tobě, Bože, který nás učíš soucitu.
Připomínáme si lidskou krutost a lhostejnost, která před čtyřmi generacemi vedla k smrti milionů lidí. A tak prosíme, tam, kde dnes vládne krutost a lhostejnost – ve velkém mezi národy i v malém mezi lidmi, probouzej svým Duchem soucit a statečnost.
Prosíme nejen za dějiny, ale i za nás, jak jsme se tu sešli – otevírej naše srdce, povzbuzuj nás k dobrým myšlenkám i činům.
V tiché chvíli ti svěřujeme ty dávno zemřelé a také nás samotné.
(chvíle ticha)
Otče náš